Kojení a význam mateřského mléka jako potraviny

Mateřské mléko je pro dítě nejlepší výživa. Kojené děti trpí méně infekcemi infekcemi žaludečně-střevního traktu, močových cest, atd. Kojení je dobrou prevencí před problémy v oblasti krku nosu a uší. Zárověň jsou děti kojené minimálně po dobu šesti měsíců méně ohroženy alergiemi a nadváhou. Kojené děti mají vyšší inteligenční kvocient, než děti krmené umělou výživou. V porodnicí začne kojit více než 90% žen, již při propuštění s porodnici bohužel toto číslo klesne na 73%. Na konci šestého měsíce věku dítěte již procento kojených dětí klesne na pouhých 10%.

Mateřské mléko je jediná potravina, která obsahuje všechny živiny jež dítě ke zdárnému vývoji potřebuji. Obsahuje živiny, které je jejich trávicí trakt schopen nejlépe vstřebet a zároveň využít pro vytvoření obranné bakteriální bariéry ve střevech. Mateřské mléko obsahuje dobře stravitelný mléčný cukr, ten má za úkol dítě nasytit a pomoci vytvořit přirozené bakteriální osídlení střev, přičemž cukry hradí až 40% energetických potřeb dítěte. Laktóza je hlavním sacharidem mateřského mléka a napomáhá vstřebávání vápníku a železa. Tuky jsou potřebné k vývoji mozku a pokrývají energetickou potřebu dítěte. Obsah tuku v mléce kolísá v průběhu dne a také během jednoho kojení. V předním mléce je méně tuku než v zadním mléce. Obecně lze říci, že čím déle dítě pije (během jednoho kojení), tím je v mateřském mléce obsaženo více tuku. Další důležitou složkou jsou bílkoviny (proteiny), které pomáhají dítě chránit před infekcemi. Kasein, což je bílkovina obsažená v mateřském mléce poskytuje kojenci aminokyseliny potřebné pro výstavbu tkání a podporuje vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva. Mateřské mléko obsahuje protilátky, které podporují imunitu a pomáhají tak dítěti v boji pro cizorodým látkám. Skoro 1/4 bílkovinné složky mateřského mléka je tvořená obrannými látkami (imunoglobuliny, laktoferin a lysozym). Součástí složení mateřského mléka jsou i tzv. živé buňky, které likvidují nepřátelské bakterie a viry. Neméně významnou složkou mateřského  mléka jsou vitamíny, minerály a stopové prvky. Jejich množství je však přímo závislé na složení potravy kojící matky. Mateřské mléko má velký význam nejen svým složením, ale i délkou kojení. Kojení dítěte alespoň do šesti měsíců věku dítěte má pro rozvoj dítěte velký význam. Obzvláště v případech, kdy bylo miminko zatíženo již v těhotenství a nebo při porodu a krátce po narození. Například maminka prodělala nějaké onemocnění v období těhotenství, vyskytly se komplikace během porodu, či krátce po porodu, a nebo také prodělané onemocnění dítěte krátce po narození. Mateřské mléko obsahuje ochranné látky, které toto zatížení redukují. Kojení posiluje psychické vazby mezi matkou a dítětem. Dítě dostává důležité živiny pro svůj růst a zároveň protilátky. Výhodou kojení je i ekonomická stránka. Sání s prsu podporuje správný vývoj zoubků a řečových orgánů. Mateřské mléko má optimální teplotu a je tzv. při ruce. Kojení snižuje riziko různých onemocnění např. alergií, cukrovky (diabetes mellitus), obezity, průjmů, onemocnění trávicího traktu, zánětů dýchacích cest, středního ucha, infekcí močových cest, bakteriální meningitidy a dalších. Kojení má velký význam i pro matku obzvláště v prvních dnech po porodu a sice vyplavováním hormónů do těla matky. Obzvláště oxytocinu, který napomáhá rychlejšímu stahování dělohy a snižuje krvácení. Dlouhodobé kojení také pomáhá vstřebat nastřádaný tuk z období těhotenství. Kojící ženy mají snížené riziko mnoha onemocnění např. osteoporózy, rakoviny prsu a vaječníků, snížené riziko poporodního krvácení a další. Matky kojící déle jak osum měsící mají lepší ukládání minerálních látek do kostí (remineralizaci).

     Kojení můžu doporučit je pohodlné ekonomicky nenáročné, psychicky blahodárné a pro zdraví dítěte a matky nenahraditelné. Chemické laboratoře nám nejsou schopny poskytnout to co nám poskytla sama příroda.