Pozor na přehřátí dítěte!!!
Peřinku je potřeba používat uvážlivě s ohledem na zdravotní stav, náladu a věk dítěte. Je to podobné jako u léku, který nám může pomoci pouze v případě používání ve správné době i míře a s ohledem na zdravotní stav.
Dětem dráždivým, lekavým, asymetrickým, plačtivým, záklonovým a celkově hůř prospívajícím nabízíme péřovou peřinku častěji než dětem klidným, spolupracujícím a celkově dobře prospívajícím.
Pozor však na situaci, kdy dítě zabalené v peřince usedavě pláče déle než 3-5 min. Při pláči dítě vydává tolik energie, že by mohlo být ohroženo přehřátím. Proto, pokud dítě v peřince žalostně pláče např. z důvodu bolesti bříška, tak je nutné ho z peřinky uvolnit a nabídnout mu pomoc jiným způsobem. Mnohdy postačí dítě svléknout z plen a zacvičit mu s nožkami nebo ho zvednout do náruče nabalením do pozice klokánka a koníčka, při které automaticky dochází k jemné a velmi významné masáži bříška.
Přehřátí dítěte hrozí také v létě na sluníčku, proto dítě chráníme před přímým sluncem zvednutou boudičkou kočárku nebo přehozeným vlhkým prostěradlem přes kočárek. Dítě přitom necháme ležet na polštáři, péřové peřince a pleně třeba v nahotě nebo co nejméně oděné. Každé dítě se v létě potí bez ohledu na to, zda leží přímo na matraci nebo na peřince. Pot je obrannou reakcí organismu před přehřátím. Pod dítě proto pokládáme plenu, kterou dle potřeby vyměňujeme. Peřinka pod dítětem v parných letních dnech dítěti nenabízí pouze pohodlnou a úlevovou polohu, ale také ho příjemně chladí. Je to stejné, jak když si lehneme v létě do stínu na peřinu. Bude nás nejenom lépe chladit, ale také se nám na ni bude ležet
podstatně příjemněji než na matraci obalené pouze napínacím prostěradlem. V případě potřeby zabalení dítěte k usínání ho nemusíme balit do peřinky. Stačí ho zabalit do látkové pleny a po usnutí plenu uvolnit.
Balení dítěte do látkové pleny
V teplých dnech letních měsíců dítě nebalíme do péřové peřinky, ale v případě potřeby pouze do látkové pleny, která je tenká a vzdušná. Dítě položíme na látkovou plenu položenou cípem nahoru tak, aby boční cípy byly v linii s prsními bradavkami dítěte. Cípy po stranách dítěte pevně svážeme na uzel. Tento úvaz nahradí pevné zabalení po péřové peřinky, aniž bychom dítě vystavili přehřátí. Takto zabalené dítě je přesto nutno položit na načechranou polovysypanou péřovou peřinku a polštářek, která mu zajistí stabilitu, pohodlí i pocit jistoty, bezpečí a tepla. Cíp za hlavičkou dítěte je možno použít k lehkému překrytí očí dítěte k utlumení zrakových vjemů. Pevné objetí plenou je možno využít také ke koupání novorozence a kojence ve vaničce, velké vaně, sprše či bazéně. Zavázání dítěte do pleny hojně využíváme rovněž k chování dítěte v náručí v případě potřeby uvolnění zvýšeně dráždivého dítěte, kojence projevujícího se častými záklony hlavičky, páteře, pánve či zapažováním horních končetin nebo k uklidnění dítěte trpícího bolestí bříška. V tomto případě doporučuji spodní cíp (před nožkami dítěte) přivázat ke spojeným cípům na hrudníčku tak, abychom zajistili pokrčení dolních končetin stehny do pravého úhlu k bříšku.
Pozor, peřinka může být i nebezpečná!
Poloha dítěte v peřince
Do peřinky balíme dítě zásadně v poloze na zádech.
Pozor!!! V případě položení dítěte na peřinku do polohy na boku a jeho zabalení do peřinky v této poloze, by mohlo dojít k jeho spontánnímu přetočení na bříško. Dítě v poloze na bříšku a na peřince je doslova ohroženo zadušením. Nejen proto, že je omezené v pohybu zavinutím do peřinky, ale také z důvodu, že do cca 3. měsíce věku není dostatečně silné ani k otočení hlavičky, natož tělíčka, v případě potřeby nádechu v omezeném a ohraničeném prostoru.
Novorozence v poloze na zádech zabaleného do peřinky pokládáme k nočnímu spánku ještě na péřový polštářek do polohy na záda. Pouze k večernímu usínání nebo po celou dobu spánku v průběhu dne je možno ho položit i s peřinkou na polštářek, do polohy na bok a opřít o postranice postýlky či kočárku, a to jedině v případě, že na dítě pravidelně dohlížíme. Po usnutí dítěte k nočnímu spánku ho přetočíme i s peřinkou zpět na záda a teprve poté zavinutí peřinky uvolníme.
Poloha dítěte na peřince
V době bdění a ve chvíli aktivního zaměstnání dítěte je učíme oblečené i nahé cíleně ležet na boku, a to nejenom na rozložené peřince, ale také na 1 cm tenké molitanové podložce obalené igelitem a položené na pevném základu stolu.
Kolem 2. měsíce věku již dítě nemá potřebu být zavinuto ani k usínání, ani ke spánku. Běžně usíná a spí na rozložené peřince. Po tomto období je možno dítě ukládat ke spánku v průběhu dne nebo na usínání k nočnímu spánku na bok. Po usnutí k nočnímu spánku dítě opět pomaličku, jemně a tiše přetočíme na záda. Boky cíleně střídáme. Jednou usíná nebo během dne spí na levém boku, příště zase na pravém. Také v tomto případě je nutno dítě průběžně kontrolovat.
Od 5. měsíce věku, kdy již očekáváme, že se dítě umí samo přetáčet na bok, kojence pokládáme na záda a necháváme ho zvolit si polohu k usínání i spánku samostatně. Jako podklad mu bude stačit jen dětský péřový polštářek, který mu zajišťuje takové pohodlí, že usíná a spí zcela klidně.
Riziko zadušení dítěte na polštářku či na peřince v poloze na bříšku odpadá až v době, kdy se umí samo aktivně přetáčet ze zad na bříško a v poloze na bříšku umí zvednout hlavičku a tělíčko nad podložku do tzv. druhého vzpřímení (dítě v poloze na bříšku se umí opřít o rozevřené dlaně natažených paží a stehna), což můžeme očekávat až u dítěte kolem 6. měsíce věku. Z tohoto důvodu dítě nikdy nepokládáme do polohy na bříško a na polštářek ani peřinku my. Polohu na bříšku, třeba i na správném dětském polovysypaném polštářku, může začít používat ke spánku až poté, co si ji zvolí a zaujme samo.
